ČRo Plus – Pro a proti
Porodnost v České republice nikdy nebyla tak nízká jako nyní. Počet obyvatel sice stoupá a blíží se 11 000 000, ale jen díky migraci. Co lidi odrazuje od toho, aby měli děti a může stát nastavit zákony a systém podpory tak, že se zvýší ochota přivést na svět novou generaci? Hosty dnešního Pro a proti jsou náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Šárka Jelínková z KDU-ČSL, dobrý den.
A se mnou ve studiu je demograf, zástupce ředitele Vídeňského demografického institutu rakouské Akademie věd Tomáš Sobotka, dobrý den.
Je chybou státu, že klesá porodnost, paní Jelínková.
Šárka Jelínková, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Tak chybou státu, asi to není tak úplně jednoduché, takto to říci, protože je možná velkou otázkou, zda by třeba porodnost se mohla zvednout nebo by mohla stoupnout díky nějakým systémovým opatřením třeba rodinné a sociální politiky, to určitě velkou otázkou. Na druhou stranu zjišťujeme všichni, asi je vídáme, že motivovat mladé lidi k zakládání rodiny je stále těžší, ale určitě do těch jejich rozhodování spadá více aspektů, je to celý souhrn věcí, celkové globální situace, geopolitické, klimatické změny a tak dále. Takže jsou věci určitě, které je potřeba, aby se na ně i představitelé státu zaměřovali a tímto problémem se zabývali a vytvářeli takové podmínky, aby lidé se nebáli zakládat rodiny, ale na druhou stranu je to otázka celospolečenská, musíme diskutovat určitě na této úrovni celospolečenské.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Pane Sobotko, je to chybou státu, a to, jak jsou zde nastavena pravidla a podmínky, že lidé nemají děti?
Tomáš Sobotka, demograf, zástupce ředitele Vídeňského demografického institutu rakouské Akademie věd
——————–
Tak já bych řekl, že rozhodně to není zodpovědnost státu nebo chyba státu, že to je nízká porodnost, v tomhle se shodnu s paní náměstkyní. Dnes máme nízkou porodnost všude ve světě. A ještě bych jenom řekl takovou malou poznámku, že ve skutečnosti to, jak měříme porodnost, tak nejsme na rekordně nízké hladině. Počet dětí na jednu ženu z toho kalendářního pohledu je teď 1,3 zhruba, v roce 1999 byl 1,1, tak ta naše porodnost už byla níž, ale my máme rekordně nízký počet narozených dětí teď. Dobrá politika státu rodinná tu hladinu může trošku zvednout, ten počet narozených dětí může být o trochu vyšší, když je dobře vyvážená rodinná politika, ale jinak žijeme v době, kdy je porodnost nízká ve všech vyspělých zemích a zvlášť po covidu klesla všude v Evropě a ve většině vyspělých zemí.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Čím to vysvětlujete, pane Sobotko?
Tomáš Sobotka, demograf, zástupce ředitele Vídeňského demografického institutu rakouské Akademie věd
——————–
Je to souběh různých faktorů. My jsme třeba s kolegy z institutu analyzovali důvody, proč porodnost všude v Evropě začala klesat na začátku roku 2022. Tou dobou do toho vstupovalo rozvolňování covidových opatření, paradoxně, kdy lidé začali zpátky žít aktivnějším životem, začali být víc zaměstnaní, do toho přišla první vlna vakcinace, kdy některé ženy se rozhodly odložit otěhotnění do doby, kdy budou, kdy už získají nějakou imunitu, kdy budou vakcinovány a do toho samozřejmě začala ta ohromná ekonomická krize, inflace, nejistota po spuštění ruské války proti Ukrajině.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Paní Jelínková, vy jste už mluvila o tom, že tam hraje roli mnoho faktorů, včetně takové, řekněme, celkové společenské nejistoty. Myslíte, že český stát dělá dost pro to, aby tuto nejistotu zmírnil a aby se lidé nebáli mít děti?
Šárka Jelínková, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Tak určitě je potřeba říci, že vždycky můžeme dělat více, než se dělá, to asi nikdy nejsme na 100 %, ale myslím si, že současná vláda, nebo teď vezmu, když shrnu zhruba tady ty poslední roky vládnutí, tak bylo potřeba se vyrovnat s mnohými těmi výzvami, které už tady vlastně zazněly, a to byly, po té postcovidové době byly vysoké energie, inflace, začalo to bezpečnostní riziko díky otázce, kvůli válce na Ukrajině a tak dále, takže to byly věci, se kterými bylo potřeba se nějak poradit, popasovat, bylo potřeba ochránit všechny zranitelné skupiny, ale samozřejmě i rodiny s dětmi nebo i mladé lidi, kteří přemýšlí nad tím zakládat rodinu.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Dělá tedy stát dost nebo ne, moc se omlouvám, že do toho takhle skáču, ale dělá stát dost nebo by mohl ještě víc?
Šárka Jelínková, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Mohl by určitě, v každém případě vždycky se dá říct, že se dá dělat ještě více věcí, ale my jsme třeba i v současné době, protože už jak se doba trošku stabilizovala, aspoň v některých věcech, byť samozřejmě válka na Ukrajině, a tak dále, pořád pokračuje, tak jsme na ministerstvu práce a sociálních věcí vlastně na popud pana ministra i založili takový expertní tým pro demografickou stabilitu, který vede paní docentka Jiřina Kocourková z Univerzity Karlovy, a je to vůbec expertní tým složený z akademických výzkumných pracovníků a dalších odborných demografů, ekonomů, sociologů, psychologů a tak dále. A my jsme si stanovili vlastně takové cíle, abychom opravdu přemýšleli nad tím strukturovaně a přemýšleli, co je potřeba udělat, dali jsme si takové cíle, jako nejenom vyhodnotit ten současný propad porodnosti a zejména teda té úhrnné plodnosti na jednu ženu, jak už říkal vlastně pan doktor, anebo analyzovat dopady konkrétních opatření, dívat se na zahraniční zkušenosti, hledat příčiny toho nepříznivého vývoje, koordinovat i výzkumné aktivity a potom hlavně chceme samozřejmě navrhnout takovou strategii pro dosažení té dlouhodobé nějaké demografické stability a připravit odborné podklady pro společenskou a politickou diskuzi, takže teď se opravdu tomuto tématu věnujeme opravdu velmi cíleně.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Pane Sobotko, je potřeba v tuto chvíli vymýšlet nějakou novou strategii, dělat nějakou novou analýzu, opravdu tady nejsou třeba zkušenosti ze zahraničí nebo nějaké osvědčené recepty?
Tomáš Sobotka, demograf, zástupce ředitele Vídeňského demografického institutu rakouské Akademie věd
——————–
Do určité míry jsou. Já myslím, že těch strategií a analýz již tady bylo dost a z tohoto hlediska se trošku točíme v kruhu, že tam je pár věcí, které jsou hodně zásadní a kde by šlo s tou rodinou politikou významně pohnout, které se tady dlouhodobě výrazně neřeší. Jedna z nich je dostupnost školek a jeslí pro malé děti ve věku jeden a dva roky, možná i pro ty mladší pod jeden rok, ale tam ten zájem rodičů asi není tak velký. Víme, že v mnoha městech je to pro rodiče problém, když se chtějí vrátit do zaměstnání, najít místo ve školce pro jednoleté dítě, pokud nemají třeba větší finanční prostředky k dispozici na soukromé školky. Další věc je, stále je složité pro ženy, i pro otce teda, pro matky, pro otce najít zaměstnání, dobré zaměstnání kvalitní na částečný úvazek, když se chtějí vrátit zpátky do práce, jejich děti jsou ještě velmi malé, takže v Česku funguje pořád takový velký skok, typicky matka zůstane s dítětem do věku tří let doma a pak najednou jde z nuly na plný pracovní úvazek, což je často dost náročné. A naposledy je tady to téma, nakonec je tady to téma bydlení, které se tady hodně opakuje v médiích a bohužel bydlení je stále nedostupnější pro mladé lidi a v tomto ohledu je to samozřejmě velmi těžké pro vládu něco významného udělat, tam jako otáčet remorkér, to je strašně pomalé, ale zároveň je nutné tady začít systematicky pracovat na tom, aby pro mladší generace bylo dostupnější bydlení, protože pokud to nebude, tak mnoho z nich bude odkládat děti na později, případně je nebudou mít.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Paní Jelínková, je potřeba tedy opravdu teprve učinit nějakou další analýzu a přijít s nějakými novými řešeními. Nestačilo by začít u toho, co teď zmínil Tomáš Sobotka, tedy třeba dostupnost bydlení?
Šárka Jelínková, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Jak už říkal pan Sobotka, tak já vlastně na něj navážu, on má pravdu, jako já se s ním samozřejmě, určitě v tomto shodnu. Nejenom, že teďka máme teda v Poslanecké sněmovně zákon o dostupném bydlení, který ale bude tuto záležitost možná pro mladé lidi, pro začínající řešit pouze teda částečně, ale tím velkým problémem, o které mluvil taky pan Sobotka, a to je třeba nedostatek předškolních zařízení, tak my jsme to jako na ministerstvu práce a sociálních věcí nenechali jenom na ministerstvu školství, ale my jsme investovali nyní velké finanční prostředky z Národního plánu obnovy až 7 miliard do rozvoje a vzniku nových dětských skupin. Mělo by vlastně vzniknout až nových 6 900 míst v těchto dětských skupinách, kde je možné dávat děti už od těch 6 měsíců, byť samozřejmě to není asi ta úplně ta prioritizovaná doba, kdy děti chodí do školky, to už taky zaznělo, nebo do nějakého předškolního zařízení, zavedli jsme, teď od 1. 5. vlastně už fungují taky tzv. sousedské dětské skupiny, nový institut, kde může jedna pečující osoba se starat až o 4 děti, včetně těch svých vlastních a tak dále. A co se týká i té, takové větší flexibility toho pracovního trhu pro rodiče, nabídka, přesně to, co už tady zaznělo, tak vlastně podpora částečných úvazků už dneska funguje, je v podobě slev, odvodů pro zaměstnavatele, který zaměstnává právě třeba rodiče, kteří pečují o děti, akorát víme, že je potřeba možná ještě více podpořit tento instrument, ale zavedli jsme taky větší flexibilitu vlastně práce z domova, daly se tomu také mantinely v zákoníku práce. Myslím si, že vlastně těchto věcí, některá ta opatření, o kterých mluvil pan Sobotka, už vláda zavedla, to je určitě potřeba.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Když to takhle slyšíte, pane Sobotko, už na tom pracujeme, něco už jsme zavedli, stačí to?
Tomáš Sobotka, demograf, zástupce ředitele Vídeňského demografického institutu rakouské Akademie věd
——————–
Já bych řekl, že je potřeba víc. Samozřejmě já chápu, že tyto věci se velmi složitě a pomalu mění. Ve všech zemích vlády, když chtějí rychle vyslat signál, že dělají prorodinnou politiku, tak je mnohem snazší pro ně zvýšit nějaký přídavek na dítě, zvýšit nějakou finanční kompenzaci rodičům a řešení dostupnosti školek, řešení dostupnosti bydlení je opravdu běh na extrémně dlouhou trať. Myslím si, že tady by bylo důležité najít nějakou širší shodu napříč politickým spektrem, to je přání samozřejmě, které se velmi těžko plní. A zároveň často přemýšlím o tom, jestli stačí opravdu navyšovat dostupnost dětských skupin sousedského hlídání, je to dobře, že se to děje, ale stále mi vrtá hlavou posledních 10, 15 let, proč je tak těžké zvýšit kapacitu školek ve větších městech, aby rodiče měli dostupnou institucionální a kvalitní péči v blízkosti svého bydliště.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Posloucháte Pro a proti. Našimi hosty jsou demograf, zástupce ředitele Vídeňského demografického institutu rakouské Akademie věd Tomáš Sobotka a náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Šárka Jelínková z KDU-ČSL. Je úlohou státu, aby porodnost podporoval, musí to dělat, není to prostě osobní, individuální rozhodnutí, pane Sobotko.
Tomáš Sobotka, demograf, zástupce ředitele Vídeňského demografického institutu rakouské Akademie věd
——————–
Já myslím, že žijeme v moderním sociálním státu, kde je úlohou státu podporovat lidi v životních plánech, které jsou v souladu víceméně s prosperitou státu. A mít děti, vychovávat děti je jeden z nejtěžších úkolů rodičů, kdy vlastně rodiče investují svůj čas a energii též proto, aby ten stát v budoucnosti fungoval, vzkvétal. A z tohoto hlediska vláda má povinnost dělat vše pro to, aby rodiče ve výchově dětí podpořila jak finančně, tak institucionálně, ale zároveň, aby vytvořila maximální podmínky pro to, aby ty děti získaly co nejlepší vzdělání a mohly jednou být přínosem i jako dospělí, jako zaměstnanci a jako občané státu.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Paní Jelínková, jak to vidíte vy, má stát, teď to řeknu možná trošku drsně, mluvit lidem do toho, jestli mají nebo nemají děti?
Šárka Jelínková, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Tak určitě by se nemělo mluvit lidem do toho, jak budou žít svůj život, ale měl by připravovat takové podmínky, aby lidé se mohli rozhodnout a realizovat svá přání. protože nám vlastně taky vyšlo z jednoho průzkumu, vlastně vyšla zpráva o rodině z našeho Výzkumného ústavu ministerstva práce a sociálních věcí, že lidé v České republice si stále přejí v průměru až 2,1 dítěte, plánují nakonec 1,8 a teď jsme teda na těch 1,35 zhruba, který je reál vlastně v tom loňském roce. A že 55 % bezdětných odkládá rodičovství do doby až finančního a kariérního zajištění. Ale chci říci, že vlastně lidé pořád ještě pro ně mít dítě je nějakou hodnotou a je potřeba, aby stát vytvořil takové podmínky, aby je mohli realizovat. A to, co už tady vícekrát zaznělo, tak opravdu tou první velkou bariérou, většinou u lidí, aby se rozhodli mít teda první dítě, pak jsou i nějaké bariéry, už ti, co jedno dítě mají, aby měli vůbec další děti, tak je vlastně to dostupné bydlení, mít samostatné bydlení, bydlet sám a mít nějak ekonomicky zajištěný, takže to jsou asi ty úplně první dvě bariéry, na které se musí stát zaměřit.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Musím říct, že jsem teda neslyšel mnoho lidí, kteří by říkali, plánuju 1,8 dítěte, ale to samozřejmě říkám v nadsázce…
Šárka Jelínková, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Máme to z průzkumu.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Ještě jeden úhel pohledu, já jsem říkal v úvodu, že počet nově narozených dětí sice klesá, ale počet obyvatel České republiky jako takové stoupá. Nabízí se otázka, pane Sobotko, jestli ten demografický problém nevyřeší migrace?
Tomáš Sobotka, demograf, zástupce ředitele Vídeňského demografického institutu rakouské Akademie věd
——————–
Do určité míry migrace řešením je, my těch řešení potřebujeme hodně a v nějakém souběhu. Migrace opravdu funguje zčásti, jako částečné řešení problému nízké nebo velmi nízké porodnosti, zvlášť pokud samozřejmě migranti se zde usazují a dlouhodobě tady žijí, zakládají rodiny, protože si můžeme představit, že v podstatě dnes ty děti, co se nenarodí v Česku, některé z nich se možná teď rodí někde na Ukrajině, v Makedonii, v Srbsku nebo třeba v Indii nebo v Turecku, za 20 let sem přijdou studovat nebo za 30 let sem přijdou pracovat, pokud se tady usadí, tak to demograficky, ekonomicky bude fungovat velmi podobně. Samozřejmě ty kulturní otázky jsou jiné, ty tady teď asi neřešíme.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Paní Jelínková, z vašeho pohledu měl by stát podporovat ten druh migrace takový, aby se tady, pokud možno ti lidé usazovali, měli děti, pracovali, platili daně?
Šárka Jelínková, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Tak určitě. Z těch bezpečných zemí, u kterých jako víme, asi je nemusíme tady vyjmenovávat, tak si myslím, že ta podpora, pokud se tady ti lidi rozhodnou, chtějí žít, chtějí pracovat a zakládat rodiny, tak by býti měla, ale je to opravdu otázka čím dál větší bezpečnosti, a to už bych jako nechala možná spíš na odborníky ministerstva vnitra, ale z těch bezpečných zemí si myslím, že je to v pořádku. Víme, zrovna třeba s ukrajinskými lidmi jsme měli zkušenost už ještě před válkou na Ukrajině a dneska jich tady máme vlastně taky velké množství a už máme i vypočítané, že vlastně ty podpory, které oni dostávají od státu, tak se nám vlastně dávno vracejí v těch jejich odvodech, protože tady pracují, a to, že tu mají děti, tak je samozřejmě taky pozitivní pro naši společnost celkově jako takovou.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Pane Sobotko, je nějaký stát v Evropě, který na to přišel, který dokáže demografickou politiku řídit tak, že i do budoucna to vypadá dobře?
Tomáš Sobotka, demograf, zástupce ředitele Vídeňského demografického institutu rakouské Akademie věd
——————–
Žádný stát nefunguje ideálně, všechny státy se nějakým způsobem musí vyrovnávat s výkyvy, problémy. Demografický vývoj sám o sobě je typický svojí nerovnoměrností. Lidé mají méně dětí, když je nejistá situace, ekonomická krize, dojde k propadu porodnosti, ten propad se jednou budou replikovat, až ta malá generace dětí současná…
Jan Bumba, moderátor
——————–
Pardon, že vám do toho takhle skočím, ale když si vezmeme ten boom, který zažilo tehdejší Československo v sedmdesátých letech, tak ty děti se přece rodily do velmi ošklivé doby a jejich rodiče věděli, že to je velmi ošklivá doba, přesto ty děti měli.
Tomáš Sobotka, demograf, zástupce ředitele Vídeňského demografického institutu rakouské Akademie věd
——————–
To je takový paradox české normalizace, kdy ti lidé věděli, že nemají skoro žádné příležitosti, jak se seberealizovat. Cestování bylo omezené, podnikání bylo nemožné, oni byli uzavření v těch svých rodinách a pro mladé lidi jediným způsobem, jak se osamostatnit od rodičů, bylo získat bydlení, abyste získal bydlení, posunul se na pořadníku, musel jste založit rodinu a mít dítě, takže paradoxně ten systém nějakým způsobem fungoval opravdu jako pobídka k rození dětí. Ještě tou dobou teda mnoho otěhotnění bylo neplánovaných, to je ještě další faktor, který dneska už zdaleka tak výrazný není. Takže jsme fungovali v úplně jiném režimu než dnes. Dnes už je to nezopakovatelné. A já bych ani moc neargumentoval tím, že těch 194 000 dětí, co se narodilo v roce 1974, nás nějak demograficky zachránilo, nebo že byly šťastné, když mohly chodit do přeplněných tříd a nějakým způsobem se vyrovnávat s tou konkurencí.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Já se, s dovolením, vrátím k té evropské inspiraci. Paní náměstkyně Jelínková, vidíte vy nějakou zemi v Evropě, kde byste se chtěla inspirovat ohledně demografie a především tedy zvýšení porodnosti?
Šárka Jelínková, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Tak těch, vlastně všechny ty okolní země, to už tady taky zaznělo, bojují vlastně s tou demografickou situací jako takovou, občas nám připadá, že některá opatření třeba ve Francii zafungují, ovšem tam zase může hrát samozřejmě velký vliv taky větší počet lidí, migrantů a tak dále, takže myslím si, že žádná úplně nějaká země, která by byla pro nás tím největším vzorem, to asi ne, ale ne, že bychom i v rámci toho odborného demografického nebo týmu pro demografickou stabilitu, abych to řekla přesně, tak nepokukujeme i po těch okolních státech, jak se vlastně s tou nízkou porodností popasovávají, ale opravdu to, žádným jediným asi opatřením, na tom se tady shodneme nebo dvěma, tuto situaci nevyřešíme, opravdu není jednoduchá.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Je možné tedy si myslet, že nějaké lepší materiální zázemí nebo třeba povědomí o tom, že je lepší dostupnost jeslí nebo školek, povede k vyšší porodnosti, paní Jelínková.
Šárka Jelínková, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Tak ta dostupnost těch předškolních zařízení si myslím, že hraje velkou roli, protože i mladí lidé v našich některých výzkumech, které máme, vlastně poukazují na to, že potřebují, chtějí mít čas i na svojí rodinu, ale i právě na zaměstnání. A do toho patří vlastně i ta předškolní péče, dostatek těchto zařízení, dostatek dostupných i potom kroužků i v době, kdy už jsou děti třeba ve škole, takže ten čas pro tu rodinu a pro práci, rozdělování toho času je velmi důležitým aspektem pro to, aby se lidi rozhodovali mít děti. Takže to si myslím, že je velmi důležité, a proto je potřeba jít i tou větší flexibilitou trhu práce celkově. A myslím, že tato vláda se teď vlastně v této oblasti docela významně posunula, protože takové velké zásahy do zákoníku práce, jako teďka jsme měli dvě velké změny, a teď poslední flexi novela, tzv. zákoníku práce, od 1. 6. bude platit, tak si myslím, že nám otvírá tady tyto možnosti, aby mohli právě rodiče lépe kloubit tu péči o děti, o rodinu, ale přitom mít ten flexibilní, tu možnost toho pracovního zaměstnání, podmínek.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Pane Sobotko, ukazují zkušenosti ze světa, že to tak funguje, když je lepší materiální zázemí, lepší podpora a zároveň lepší povědomí o tom, že funguje školství, vede to k vyšší porodnosti.
Tomáš Sobotka, demograf, zástupce ředitele Vídeňského demografického institutu rakouské Akademie věd
——————–
Do malé míry ano, ale jenom do malé míry. Jednak samozřejmě záleží na tom, jaké další krize ty lidi potkávají a v jaké situaci zrovna jsme. Další věc je, že mnoho mladších generací dneska mají ty reprodukční záměry trošku situované. Bude záležet na tom, jakého potkají partnera, jak budou úspěšní ve svém životě, v zaměstnání a tam žádná státní politika nezpůsobí zázrak, ale řekněme si, že je nějaký důvod, proč lidé mají míň dětí, než kolik si přejí. A z určité míry, dejme tomu, do hodnoty 0,2, 0,3 dítěte tam hraje roli kvalitní státní podpora rodin, jestli budou mít trošku vyšší nebo trošku nižší porodnost. Ty další důvody jsou individuální.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Nestalo se s námi, myslím tedy s lidmi jako živočišným druhem, něco, kam zmizelo to, že mateřství nebo teda otcovský pud není silnější než všechny ty materiální a další překážky?
Tomáš Sobotka, demograf, zástupce ředitele Vídeňského demografického institutu rakouské Akademie věd
——————–
Tak podívejte se, my nemáme porodnost 0, ten pud tady pořád je. A když se srovnáme s některými východoasijskými zeměmi, které mají opravdu krizovou demografickou situaci, Jižní Korea, ten ukazatel, který citovala pana náměstkyně, má 0,7. My jsme na dvojnásobku, 1,35 je dvojnásobek jihokorejské porodnosti. Tak já bych to neviděl tak negativně. Já si myslím, že je to známka extrémního přesunu do investic, takzvaně ekonomicky řečeno do kvality dítěte. Lidé radši, než aby měli více dětí, tak se snaží mít jedno nebo dvě děti, do kterých investují maximum úsilí a prostředků, aby ty děti uspěly v budoucím životě.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Paní Jelínková, máte obavy z toho, co by se stalo, kdyby se nepodařil pokles porodnosti zastavit?
Šárka Jelínková, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Tak určité obavy samozřejmě sdílíme, i proto teda se zaměřujeme, aby, říkal pan Sobotka, že už nějakých různých strategií na to, jak zvýšit porodnost, určitě už bylo hodně, ale stojí to za to, abychom se tomu věnovali, protože není to z dlouhodobého hlediska vůbec jednoduché, pokud bychom zůstávali na tady nízké té úhrnné plodnosti, to opravdu musíme rozlišit to, že se nám třeba teď v roce 2024 narodilo něco málo přes 84 000 dětí, to je i tím, že teďka zrovna jakoby rodí takzvaně ty ročníky, které byly slabší, ale je potřeba se zaměřit na tu úhrnnou plodnost. A ta, pokud bude dlouhodobě takto nízká, tak samozřejmě už to problém je, a proto bychom se měli tím podrobně zabývat a hledat všechny ty možnosti, které stát ovlivnit může, byť neovlivní samozřejmě všechno a neovlivní ani globálně celou politickou situaci, která se teďka děje kolem nás, ale určitě za nějaké obavy to stojí a za to, abychom tomu tu péči a pozornost věnovali a pracovali na tom ve spojení s odborníky, to určitě stojí za to.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Dodává náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Šárka Jelínková z KDU-ČSL. Děkuji vám.
A naším hostem byl také demograf, zástupce ředitele Vídeňského demografického institutu rakouské Akademie věd Tomáš Sobotka. Na shledanou.
Přidejte odpověď